Jak jsem vstópil do Svazarmu

14. září 2012 v 21:11 | Rossíček z Kojetína

Tož to se děcka mělo tak. Jednúc sme z Jarynem Kořkou neměli co dělat. Všecko co sa dalo zme už rozbili, lampy veřejného osvětlení porozbíjali, motórky pokradli (za to mně ti komunisti odsoudili jako politického vězňa) a kočky keré neutekly pozabíjali. Protože mamě už bylo hanba, že v šestnásti eště chodím pořád do Pionýra a řekla Karlovi Jamelkovi, kerý sa o ty nejmladší pionýrky staral sám a zamykal sa s nima jako vedócí oddílu V.I.Lenina Kojetín v búdě, že nebyt teho, že Jarynův tata byl ezenbák tož by z něho byl taky politický vězeň, aby nám už konečně ukončil členství. Že už nézme žádné Jiskry. No ja, ale co potem včil dělat. Když najednúc přišlo vnuknutí. Sledovali zme s Jarynem sóseda, kterému můj tata záviděli jeho pásku PS-VB až k jednému domu. Že tam visely krásné červené fangle a všici uvnitř měli uniformu. Když mně sódruzi zahlédli hned říkali, že mňa berú za dělostřelca. Protože su už pod pohledu silný a blbý. Tak sem vstúpil do Svazarmu. A ne enem tam. Ale hned mňa vzali aj do socialistického svazu mládeže, který vedla ta moja. Ale to sme sa eště neznali. Enem vím, že jí to tuze ve svazáckém kroju slušelo.

Nikdy jsem netvrdil, ze jsem uplne normalni, ale zrejme nikdo netusil, ze mi jebe az zas tak moc.

Ale nepředbíhajme. A jednoduse vam preji ABY STE CHCIPLI A TO CO NEJDRIV!!!… jaka prasata vzdy Cesi.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama