Září 2012

Exhibicionista z Floridy

19. září 2012 v 19:10 | Rossicek
Exhibicionista
Prvni setkani Blanicky a Rossicka.

Zapadly vlastenec z Floridy

19. září 2012 v 9:14 | Rossicek

Rossicek v ceskem kroji. Vidite jak to chlapci slusi?

Já nejsem kulak

16. září 2012 v 16:23 | Rossíček z Kojetína

Já vím, že vám všem milí čtenáři vrtá hlavou, proč o sobě tvrdím, že jsem kulak, když můj táta, nebo jak se na Moravě říká tata, dělal v železárnách a komunisti mě nechali chodit i do Pionýru i na střední školu. Tož to se má tak. Moja mama, tedy česky máma, ta byla za svobodna Křópalová. A její bratranec, to byl Tonda Kudlák. A protože sa jednú měli rádi, když okopávali na svazácké brigádě řepu, nésu Kurvíček, protože s tím to dělala až pak, ale Kudlák. A nevím už kdo, asi nějaký Čech, naprosto neuveritelny curak, ze? z toho udělal, že jsem kulak, no je to Cech, jak jinak, ze? No a teď už víte proč sa nechcu ukazovat. Tož genetika je sviňa, jak sa taky u nás na Hané říká a proto je moja hlava deformovaná, haňba na ňu pohledět.

Chtel bych zde oficialne prohlasit, ze jsem nikdy nelhal, neuvadel zadne nepravdive informace.

Tak mi to musíte věřit.

Můj blogísek

14. září 2012 v 23:30 | Rossíček z Kojetína

Vždycky jsem vás měl mocinky rád lidiškové, všechny vás pusinkuju na vaše růžovoušké šumášky a vítám vás na mém blogísku. Jak už víte, jsem Rossíček z Kojetína. Všichni mi říkají méďa, plyšášek, nebo mazlíšek, plotože se moc rád pusinkuju a všechny, všechny vás miluju. Když jsem ještě u nás na Hané chodil do Pionýru, tam mi můj tatíšek, když se vrátil ze schůze vždycky pohladil po hlavišce a říkal, hošíšku ty to dotáhneš až do Svazarmu. Můj taťka chodil každý den do továrny a moc mu to slušinkalo, když si na prvního mája navlékl pásku LM. A tak i já, když sem vyrůstl, vstúpil do Svazarmu. To byla taková moc veselá organizaca, kde sme učili šoférovat řidiče bévépéček a tanků, aby věděli co a jak, kdyby ti za hranicemi přišli. Dětišky, co zme sa tam nasmáli. Šak sem sa tam zeznámíl aj s mojú. Ale tuto romancu zpomenu až jindy. Mám vás moc rád štenáříškové a už se těším až si zasa na neco spomenu. Tož to víte, šak to veselo ve Svazarmu nebylo na sucho a těžko si člověk skrzevá ty okna spomíná. Šak co my sme vypili Okeny co zme ju fasovali. No veselo bylo. Vysrat bych se na vás mohl, vy kurevská nenávistná zvěři, ale moc vás pusineškuju. Rossíček.

P.S. a neříkejte mi Hedvo. Mohla by mi prasknout žilka.

Jak jsem vstópil do Svazarmu

14. září 2012 v 21:11 | Rossíček z Kojetína

Tož to se děcka mělo tak. Jednúc sme z Jarynem Kořkou neměli co dělat. Všecko co sa dalo zme už rozbili, lampy veřejného osvětlení porozbíjali, motórky pokradli (za to mně ti komunisti odsoudili jako politického vězňa) a kočky keré neutekly pozabíjali. Protože mamě už bylo hanba, že v šestnásti eště chodím pořád do Pionýra a řekla Karlovi Jamelkovi, kerý sa o ty nejmladší pionýrky staral sám a zamykal sa s nima jako vedócí oddílu V.I.Lenina Kojetín v búdě, že nebyt teho, že Jarynův tata byl ezenbák tož by z něho byl taky politický vězeň, aby nám už konečně ukončil členství. Že už nézme žádné Jiskry. No ja, ale co potem včil dělat. Když najednúc přišlo vnuknutí. Sledovali zme s Jarynem sóseda, kterému můj tata záviděli jeho pásku PS-VB až k jednému domu. Že tam visely krásné červené fangle a všici uvnitř měli uniformu. Když mně sódruzi zahlédli hned říkali, že mňa berú za dělostřelca. Protože su už pod pohledu silný a blbý. Tak sem vstúpil do Svazarmu. A ne enem tam. Ale hned mňa vzali aj do socialistického svazu mládeže, který vedla ta moja. Ale to sme sa eště neznali. Enem vím, že jí to tuze ve svazáckém kroju slušelo.

Nikdy jsem netvrdil, ze jsem uplne normalni, ale zrejme nikdo netusil, ze mi jebe az zas tak moc.

Ale nepředbíhajme. A jednoduse vam preji ABY STE CHCIPLI A TO CO NEJDRIV!!!… jaka prasata vzdy Cesi.

Príčiny okusovaní nehtů u Rossíčka z Floridy

14. září 2012 v 8:36

Začalo si vaše dítě z ničeho nic kousat nehty? Se znepokojením sledujete, jak se jeho ještě donedávna pěkné prstíky mění v ohlodané paličky? Obzvlášť u děvčátek může tento zlozvyk v budoucnu vyvolat další problém - pocity méněcennosti. Jak tedy pomoci? Pokud si nejste jistí, co vaše dítě ke kousání nehtů vede, pokuste se vypozorovat, v jakých situacích to dělá nejčastěji. Trápí ho něco? Stresuje? Nebo se naopak nudí?
Desetiletý Kuba si nehty kouše v situacích, kdy se na něco těší a nemůže se toho dočkat, v zápalu hry, při fandění, u televize… Dnes již dospělá Jana vzpomíná na to, že si nehty začala okusovat proto, že měla problémy navazovat kontakty se svým okolím - kousání nehtů jí pomáhalo překonávat stud.
Padesáti sedmiletý Rossíček z Kojetína zase uvádí, že si nehty kouše odjakživa. Jeho prsty, které si okusováním jeho neestetickým chrupem získaly tvar žabích paciček je tak nucen ukrývat v kapsách svých obřích kalhot pro obézní spoluobčany. Při pátrání po původu jeho neurózy jsme zjistili, že příčinou jeho rozrušení je jeho odpudivá podoba, které pojídáním částí svého těla chce přivodit trest. Samopoškozování je tedy následkem genetického defektu způsobeného pravděpodobně incestem v rodině, jak tomu bývá zvykem v odlehlých zemědělských komunitách, kde je po západu slunce málo zábavy. Zvláště když se nachází taková komunita v srdci Hané, proslulé chorobně lakotnými domorodci, jimž je líto petroleje do lamp.
Eva s tímto zlozvykem začala jako tříletá v době, kdy se její rodiče rozvedli. V pubertě se ho pokoušela zbavit, ale marně. Pomohly jí až umělé nehty v dospělosti - ty se podle jejích slov kousat nedají…
JE TO DĚDIČNÉ
Dětská psycholožka Barbora Krčmářová vysvětluje: "Okusování nehtů je vnějším projevem vnitřního napětí v člověku. Častěji se objevuje u nervózních dětí se sklony k obavám, vyskytnout se ale může i u jinak šťastných a spokojených jedinců. Je dědičné, a proto ho můžeme vysledovat i v několika generacích po sobě. První projevy přicházejí kolem třetího roku věku a zesilují obvykle s nástupem do školy, kdy přibývá povinností a příčin k úzkosti. V této době si nehty kouše přibližně 60 % dětí. U 10-20 % dětí problémy přetrvávají až do dospělosti. S odstraňováním je třeba začít co nejdříve, jinak se zlozvyk zafixuje a řešení je o to složitější."
JAK SE ZLOZVYKU ZBAVIT?
Metod a doporučení, jak se kousání nehtů zbavit, existuje mnoho, proto je potřeba vyzkoušet, co zabere právě na vašeho potomka.
* Hořký lak
Seženete ho v lékárně (např. Morde-x) - je zdravotně nezávadný, má velmi nepříjemnou chuť a u některých dětí zabírá velice spolehlivě. Najdou se však i děti, které ani hořká příchuť neodradí.
* Rukavice
Některé maminky zkoušejí dětem nasazovat rukavice -většinou ale tato metoda příliš úspěšná není.
* Sůl, pepř
Namáčení konečků prstů do ostrého koření patří také k oblíbeným postupům - není ale příliš vhodné, dítě si může ublížit, pokud by si náhodou sáhlo do oka.
* Žvýkačky
Žvýkání nebo cucání bonbonu může dítěti pomoci překonat napětí, které pociťuje.
* Zaměstnat ruce
Malý gumový míček, oblázek, tužka… tyto a další hračky zabaví ruce, které by jinak opět skončily v ústech.
* Psycholog
Pokud žádný z vyzkoušených způsobů nezabírá, nebojte se vzít své dítě k dětskému psychologovi. Může vám pomoci nejen odhalit příčinu problémů, ale i s jejich odstraněním.
* Kineziologie, homeopatie
Můžete také vyzkoušet některou z alternativních metod - například One Brain (kineziologii), která se zabývá odstraňováním příčin fyzických i psychických potíží.
POZITIVNÍ MOTIVACE
V čem tato metoda spočívá? Barbora Krčmářová vysvětluje: "Dítěti vysvětlíme, proč je okusování nehtů škodlivý zvyk. Za odnaučení slíbíme vysněný dárek. Pravidelně sledujeme každý povyrostlý milimetr nehtu a hodně za něj chválíme. Domluvíme s dítětem náhradní činnost při nutkání vložit prsty do úst (např. vsunout ruce pod zadeček, vzít si hračku). Důsledně upozorňujeme na prsty v pusince, ale nepostupujeme represivně. Přílišný tlak mívá efekt právě opačný a způsobuje ještě závažnější psychické problémy."
V případě Rossíčka by bylo nejlepší motivací přislíbit mu v případě, že zanechá pojídání nehtů další návštěvu u Jiřího Paroubka. A pokud to povede k nápravě jeho psychického stavu, pak mu slíbit setkání s Miroslavem Grebeníčkem.