Vetrnik

22. září 2011 v 11:26 | David

Jako dite jsem travil mnoho casu u prarodicu v Malesicich. Na malesickem namesti byvala trafika, kde mi deda casto kupoval ctivo. Vetsinou se jednalo o casopisy: ABC, Ohnicek, Pionyr a prave Vetrnik.
Jinak mi predcital dila ze sve knihovny a vse co ho zajimalo. Tak petiletemu vnukovi cetl napriklad Betty Zane, Povidky o malem Mikulasi (v ceske Wikipedii kecaji, prihody vychazely v CSSR uz koncem 60. let, jenze uz nevim v jakem casopisu, Pionyr, Ohnicek?) nebo Posledni cesta plukovnika Fawcetta.

Babicku jsem nutil aby mi cetla Z hlubin praveku a Ztraceny svet od Josefa Augusty. Pozdeji to odmitala, protoze si nechtela lamat jazyk latinskymi nazvy predpotopnich potvor.
Uz tenkrat byl v Ceskoslovensku, alespon u deti, hype ohledne Dinosauru (hle jak jsme predbehli svet). Navic v Ohnicku vychazel komiks Suk a Zela od Neprakty.

Kdyz jsem zacal chodit v zahradaku do skoly (1. trida ZDS, kratce po invazi 1968) tak jsem si kupoval tyto casopisy rano pred skolou v trafice (nez je vyprodali) v nakupnim stredisku cil (navic jsem tam kupoval kazde rano lahev kofoly, stavala tenkrat 1 Kcs., neni nad zdravou vyzivu).
Na titulni strance casopisu je odkaz na Vladce morskych hlubin. Pozdeji ve Vetrniku vychazel komiks (napsal Svatopluk Hrncir, kresby Milan Novak) na namety trilogie J. M. Trosky: Nemova rise, Rozkazy z eteru a Neviditelna armada.

Obrazek na titulni strane (asi od Zdenka Buriana) se vaze k povidce RUUM, zverejnene v tomto cisle (dodnes se ni matne pamatuji, bylo mi tenkrat 6 let).
Ten robot byl na zemi zanechan mimozemskou civilizaci a jeho ukolem je brat vzorky mistni fauny. Exemplare zabiji pomoci injekcni strikacky naplnene zlutou ci zlatavou tekutinou (injekce je na obrazku videt).
Behem pribehu robot ulovi take protagonistu pribehu ale protoze byl zanechan na zemi davno pred vyskytem Homo Sapiens, nevi co s vzorkem udelat (nebyl na nej naprogramovan) tak ho nakonec pusti.

Synopse povidky je trochu jina nez si pamatuji.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jiřina Korčáková Jiřina Korčáková | E-mail | Web | 18. ledna 2012 v 17:06 | Reagovat

Hezké Davide a díky, že jste mi připomněl toho J. M. Trosku. Tuhle jsem si na něj potřebovala vzpomenout a byla jsem úplně vygumovaná. Já nejsem žádný blázen do Scifi, ale tenhle Troska se mi moc líbil. Šlohla jsem ho švárovi - já jsem totiž kdysi měla kocoura Habakuka, pojmenovaného po kocourovi právě z toho Trosky. Tak jsem na něj byla moc zvědavá - a objevila jsem Trosku.

2 Miloš Jakubec Miloš Jakubec | E-mail | 23. září 2014 v 20:24 | Reagovat

Ahoj Davide.
Jsem narozený v r. 1956. Pamatuji si, jak jsem jako kluk tu povídku ve Větrníku četl. Ten mimozemský robot stále ne příliš velkým tempem, avšak vytrvale bez přestávky, šel po tom prospektorovi. Přitom narazil i na toho medvěda, kterého zabil. Prospektor před robotem utíkal, snažil se bránit, ale marně. Na svém útěku mj. našel onu sbírku zakonzervovaných živočichů, včetně prehistorických. Stále utíkal až do úplného vyčerpání, kdy svůj úprk vzdal. Robot ho dostihl, chytil do klepeta a zdvihl do vzduchu. K prospektorovu překvapení ho nezabil, ale naopak pustil. Pak vyšlo najevo, že byl robot nastaven tak, aby sbíral živočichy od určité hmotnosti. Při prvním setkání s robotem prospektor odpovídal nastavenému hmotnostnímu kritériu, ale během svého déletrvajícího úprku ztratil nějaká ta kila a dostal se pod váhový limit, na který byl robot nastavený. Proto o něj neprojevil zájem a pustil ho. Takto si to pamatuji a odpovídá tomu i synopse na Wikipedii.
Pěkné připomenutí dětských let.

Zdravím Miloš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama